Rešerše časopisu Obec a finance 2–3/2020

Proinvestujeme se z krize?: S prohlubující se krizí v důsledku pandemie koronaviru bylo jasné, že nevyhnutelný pokles výkonnosti ekonomiky se projeví i na veřejných financích, konkrétně v poklesu daňových příjmů obcí, měst i krajů. Obce by měly napomoci dalšímu nastartování ekonomiky, investovat na dluh však asi nebudou.
Kompenzační bonus: Kompenzační bonus vyplácený jako náhrada dopadů pandemie osobám samostatně výdělečně činným má neodůvodněné dopady do rozpočtů obcí, měst i krajů. Tyto dopady komentuje Jaroslava Kypetová a Vladimír Vilímec, včetně návrhu na plošnou kompenzaci obcím.
Platby státu na výkon přenesené působnosti: Skutečné výdaje obcí a platby státu na výkon přenesené působnosti porovnává Roman Nogol. Podle propočtů se úhrada státu formou příspěvku pohybuje na úrovni 40–50 % skutečných nákladů. Zároveň odmítá resortní analýzy, které jsou neúplné a nepodložené, navíc argumentují až do výše 90 % úhrady nákladů.
Územní rozpočty a hospodaření obcí 2019: Na základě závěrečných účtů obcí, měst i krajů vydává Ministerstvo financí podrobné analýzy hospodaření územních rozpočtů za rok 2019. Publikují se údaje o celkových příjmech a výdajích územních rozpočtů a samostatně popis údajů za hospodaření rozpočtů obcí a hospodaření krajů.
Nejhorší je (snad) za námi: Zamyšlení z pohledu Sdružení tajemníků nad proběhlou epidemií a dalšími možnostmi vývoje v následujícím období. Města a obce budou muset v nejbližších měsících daleko více dbát na své hospodaření, kdy při pravděpodobně nižších příjmech bude nutné zabezpečit nezbytné životní standardy a podmínky pro další rozvoj.
Zrcadlo doby: Informace z obcí, měst a regionů v krátkých a stručných zprávách. Např. v Jihočeském kraji podporují hasiče, Plzeňský kraj vydal příručku „Návrat dětí do škol,“ Liberecký kraj podporuje výsadbu a obnovu alejí, Karlovarský kraj projednal se starosty další podmínky rozvoje atd.
Zprávy Ministerstva financí: Zprávy Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů č. 1/2020 mj. uvádí Metodiku financování obcí v roce 2020. Prezentovaná část rozebírá především problematiku dotací poskytovaných v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, ale i další otázky.
Hospodaření územních rozpočtů: Zamyšlení nad výsledky hospodaření obcí a měst v loňském roce přináší Miroslav Matej včetně porovnání stavu finančních prostředků na účtech obcí a jejich zadluženosti. Autor konstatuje, že hospodaření obcí a měst je na velmi dobré úrovni a očekává další pozitivní vývoj s otazníkem nad vlivem pandemie.
Několik poznámek k hospodaření obcí: Nad výsledky hospodaření obcí v roce 2019 se zamýšlí Věra Kameníčková. Rok 2019 nebyl pro saldo rozpočtu obcí výjimečný. Již deset let po sobě vykazují obce větší či menší přebytek rozpočtu. Ve srovnání s rokem 2018 byl přebytek rozpočtu vyšší. Dynamika příjmů a výdajů v rozpočtech obcí byla o něco nižší než v předchozím roce.
Stavební zákon zůstává prioritou: Po pandemii koronaviru se život opět vrací do původních kolejí a s tím i otázky související s rekodifikací stavebního práva. Obsáhlý rozhovor s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou se podrobně věnuje navržené verzi právní úpravy, která je v závěrečné fázi legislativního procesu. Poslanci by jej měli začít projednávat v září.
Informace z Ministerstva pro místní rozvoj: Některé aktuality z resortu místního rozvoje – doporučení pro řídící orgány operačních programů, podpora cestovního ruchu, dotace do bydlení a zrušení letošního ročníku soutěže Vesnice roku.
Historická sídla: Přehled krajských vítězů soutěže o Historické město roku – soutěže o nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Zároveň jsou představeni vítězové kategorií soutěže Památka roku, kterou připravuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.
Obec účtuje: Ivana Schneiderová formou otázek a odpovědí reaguje na aktuální problémy v účtování obcí a vedle praktického návodu řešení konkrétních případů upozorňuje i na právní aspekty a legislativní nedostatky v příslušných předpisech, vždy však s konkrétním závěrem pro praxi obcí.
PO účtuje: Ing. Zdeněk Nejezchleb obdobným způsobem reaguje na účtování příspěvkových organizací. Formou odpovědí na dotazy osvětluje konkrétní příklady účtování.
Nový zákon o územním členění: Zákon o územním členění státu představuje David Sláma. Zákon vychází z principu, že ze správních obvodů obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny obvody okresů. Stejně tak druhý základní prvek zákona vymezuje obvody čtrnácti samosprávných krajů, které jsou vymezeny správními obvody ORP.
Střet zájmů: Dne 11. března 2020 Ústavní soud zrušil část zákona o střetu zájmů a vydal nález Ústavního soudu, na jehož základě budou údaje z Centrálního registru oznámení zpřístupněny jen na základě žádosti. Anonymní a nediferencovaný elektronický přístup k majetkovým oznámením byl shledán neústavním a údaje budou přístupné jen na vyžádání.
Nálezy Ústavního soudu a průběžné oznámení: Nálezy Ústavního soudu rozebírá ve svém příspěvku Václav Těžký a zaobírá se také povinnostmi zastupitelů při podávání průběžného oznámení do konce června 2020. Je zřejmé, že nálezy Ústavního soudu neměly vliv na samotné podávání oznámení veřejnými funkcionáři.
Veřejná správa v číslech: Ministerstvo vnitra každoročně připravuje pro vládu, ale i pro širokou veřejnost přehledovou publikaci „Výroční zpráva o stavu veřejné správy“ mapující vývoj veřejné správy v uplynulém roce. Nejinak tomu je i letos s údaji za rok 2019, píše David Sláma.
Opatření v oblasti dluhů: Přijatá opatření v oblasti dluhů, exekucí a oddlužení, která navazují na pandemii koronaviru komentuje podrobně Jan Vobořil. Problém je dlouhodobý i bez ohledu na kritickou situaci.
Sociální transfery v (po)koronavirové době: Původní předpokládaný vývoj sociálních transferů v roce 2020 i opatření přijatá proti šíření aktuální nemoci Covid-19 úzce souvisí s vývojem ekonomiky. Detailní rozbor podle jednotlivých typů sociální péče hodnotí Miloslav Macela s tím, že dopady povedou k dalšímu prohlubování schodku veřejných financí.
Odpovědi na dotazy: KVB advokátní kancelář nabízí představitelům měst a obcí informačně-poradenskou podporu. Odpovídá také na dotazy čtenářů – tentokrát např. o elektronickém podpisu zápisu, počtu místostarostů, o nouzovém stavu a financování obce, o prominutí školkovného a přijímání dětí do školy.
Obec a odpovědnost za škodu: Obce při výkonu veřejné moci (svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti) odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. Právní aspekty této problematiky postupně prezentuje Jan Břeň v devátém a desátém pokračování seriálu.
Nárok na náhradu nákladů: Monika Babůrková se zabývá problematikou náhrady nákladů za advokátní zastoupení ve sporném správním řízení, kdy město zastupovala advokátní kancelář, přičemž šlo o spor spojený s veřejnoprávní povinností města, ovšem svým charakterem šlo o spor neobvyklý a skutkově obtížný.
Vyřizování žádosti o informace: Co je to vlastně požadovaná informace? Jak se požadovaná informace správně identifikuje? Problematiku vysvětluje Václav Těžký a Radka Hasil Edelmnnová. V druhé a třetí části seriálu o poskytování informací se uvedené otázky rozebírají metodicky i věcně.
Smluvní nastavení spolupráce: Roman Pečenka analyzuje vztah představitelů obce a developera, který na jejím území investuje. Autor rozebírá význam smlouvy o spolupráci, plánovací smlouvy i finanční kompenzace. Článek vymezuje zájmy obce i zájmy a přístupy podnikatele v jednotlivých etapách vzájemné spolupráce.
Koncepce rozvoje venkova: Vláda schválila Koncepci rozvoje venkova, což je materiál, který je základem pro strategické řízení rozvoje venkova ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. Cílem je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj regionů ČR. Uvádíme základní teze materiálu včetně vybraných grafů.
Vylidňují se malé obce?: Po roce 2013 se počet obyvatel ČR mírně zvyšuje, uvádí Věra Kameníčková. Podle Statistické ročenky stagnuje přirozené saldo počtu obyvatel v České republice a za jeho přírůstky vděčíme migraci. Přirozené saldo uvádí, kolik narozených připadlo na 10 zemřelých a migrační saldo říká, kolik přistěhovalých připadlo na 10 vystěhovalých.
Vesničko má přestavovaná: V tomto vydání pokračuje seriál článků s ukázkami venkovské výstavby. Vedle pozitivních příkladů se ukazují také nevhodná architektonická řešení venkovské výstavby – tentokrát zaměřeno na veřejnou zeleň a autobusové zastávky. Příklady s odborným komentářem prezentuje Jan Kruml.
Vyhrajeme boj o vodu?: Na tři desítky nových lokalit navrhlo Ministerstvo zemědělství zařadit do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Návrh schválila vláda v květnu jako jedno z řady opatření, které má zmírnit projevy sucha související se změnou klimatu.
Decentrální čištění: Problematika čištění komunálních odpadních vod na venkově je aktuální téma, které zajímá mnoho malých obcí. Právě v malých sídlech je technicky složité a ekonomicky náročné budovat kanalizační systém s jednotnou centrální čistírnou odpadních vod.
Vlastnický a provozní model: Mnohaleté tuzemské diskuse o tom, zda se obcím a městům spíše vyplatí si k úpravě a distribuci pitné vody a také k jejímu čištění najímat specializované a obvykle nadnárodní vodohospodářské společnosti (takzvaný provozní model), nebo zdali si mají takové služby zajišťovat samy (vlastnický model) uvádí Petr Havel.
Domácí turistika: Po překonané pandemii vzniká pro náš venkov, obce, a především nejen pro „profláknuté“ tuzemské turistické destinace nový otevřený prostor, jak alespoň částečně kompenzovat ekonomický propad v důsledku omezení, spojených s letošní koronavirovou krizí. Píše Petr Havel.
Skutečně zdravá škola: Spolek Skutečně zdravá škola vyzývá české základní a střední školy, aby se zapojily do projektu „Pijeme kohoutkovou ve školách“. Cílem projektu je motivovat žáky a studenty k pravidelnému pití kohoutkové vody ve škole, což jim umožní zlepšit svoje zdraví, zvýšit soustředěnost a výkonnost a snížit množství odpadního plastu.
Evropské cíle: Cíle Evropské unie v oblasti ekologie jsou fascinující, zejména vize toho, jak by měla Unie vypadat v roce 2050 zahrnuje převratné změny. Chceme dosáhnout, aby Evropané žili v prostředí, kde se ničím neplýtvá, kde se s přírodními zdroji se nakládá udržitelným způsobem a kde se chrání, cení a obnovuje biologická rozmanitost.
Digitální technické mapy krajů: Digitální technické mapy (DTM) krajů, mají vzniknout díky podpoře z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Přispějí významně také k zrychlení stavebního řízení. DTM je základem jednotné a systematické správy dat o sítích pro elektronickou komunikaci.
Veřejná správa online 2–3/2020: Příloha Veřejná správa online tentokrát přináší kromě zamyšlení Michala Rady nad rolí open-source softwaru ve veřejné správě a rozhovoru s předsedou Open-source Aliance také nejnovější informace o připravované podzimní konferenci ISSS 2020: Nové perspektivy, zajímavosti z oblasti kybernetické bezpečnosti a o svoji tradiční dvoustranu nepřijdou ani uživatelé IS Munis s článkem zaměřeným na „stav nouze“.