Rešerše časopisu Obec a finance 1/2022

Vláda změny pro budoucnost: Nová vláda České republiky předložila svůj program Poslanecké sněmovně a získala její důvěru. Program je velmi obsáhlý a článek se zaměřuje na vybrané pasáže z oblastí které se dotýkají práce a činností územních orgánů – obcí, měst a krajů. Prezentují se zejména úkoly v oblasti veřejných financí, veřejné správy, životního prostředí a regionálního rozvoje.
Rozpočtové určení daní a potenciál místní ekonomiky: Základním zdrojem financování rozvoje obcí je rozpočtové určení daní (RUD), tj. systém, který zajišťuje územním samosprávným celkům stabilní zdroj příjmů. Článek se zaměřuje na některé aspekty související nejenom s RUD obcí a vazbou na místní ekonomiku, ale s příjmovou stranou jejich rozpočtů obecně. V závěru autor, Miroslav Matej, upozorňuje na potřebné změny v přístupu obcí i státu.
Porovnání největších měst: Při výpočtu podílu jednotlivých obcí na objemu sdílených daní je rozhodující počet obyvatel, uvádí Věra Kameníčková. Přitom dlouhodobě platí zvláštní mechanismus pro čtyři největší města, kterými jsou Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. Text porovnává hlavní příjmové položky největších měst a upozorňuje na rozdílnosti, které by se měly vzít do úvahy při změně rozpočtového určení daní.
Obce je třeba ke spolupráci uplatit: Zákon o rozpočtovém určení daní rámcuje hospodaření obcí již přes 20 let. Byť se za tu dobu v dílčích parametrech měnil, stále platí, že obce fakticky své daňové příjmy nemohou ovlivnit. Posílení daňové autonomie obcí by mělo být navázáno na širší území než katastr obce. Možná se zde, konečně, objeví způsob, jak podpořit skutečnou meziobecní spolupráci. Píše Jaroslava Kypetová.
Zrcadlo doby: Informace z obcí, měst a regionů v krátkých a stručných zprávách. Středočeský kraj schválil dotace malým obcím, Kraj Vysočina podporuje sociální služby, Liberecký kraj podpoří turistické oblasti, Jihočeský kraj dodržuje suchý únor, Moravskoslezský kraj spoří prostředky a v Plzeňském kraji vyhlásili podpůrné programy pro životní prostředí.
Sdružení tajemníků: městských a obecních úřadů ČR se ohlédlo za loňským rokem a vyhlašuje aktivity pro rok 2022. Po pandemii koronaviru plánuje sdružení plné obnovení své činnosti zejména uspořádáním dvou členských schůzí a celostátních odborných seminářů – v květnu v Praze a v říjnu v Brně. Budou obnoveny i krajské vzdělávací akce a dojde k obnově mezinárodních aktivit.
Zprávy Ministerstva financí: Zprávy Ministerstva financí pro finanční orgány obcí a krajů obsahují dvě sdělení – stanovisko MF k § 10a zákona o rozpočtových pravidlech se týká prokazování skutečného majitele u žadatelů o dotace a dále informaci k rozpisu závazných ukazatelů čerpání výdajů ze státního rozpočtu v době rozpočtového provizoria.
Norské fondy: Ministerstvo vnitra se stalo realizátorem nového projektu s názvem „Hodnocení výkonu veřejné správy v ČR a doporučení pro budoucí strategický rozvoj,“ který je podpořen z fondů EHP 2014–2020 v rámci programu Řádná správa, referuje David Sláma. EHP fondy tak vstupují do financování rozvoje veřejné správy v České republice. Program Řádná správa obsahuje čtyři velké projekty.
Prosazujeme zásadní věci: Rozhovor s předsedkyní SMS ČR Eliškou Olšákovou sleduje zásadní připomínky, které prosazuje Sdružení ve vztahu k vládě a Parlamentu ČR. Jde o stavební zákon, rozpočtové určení daní, střet zájmů, odměňování v oblasti samospráv, volební zákon, energetiku a odpadové hospodářství a také o modernizaci obcí.
Nejlepší starosta: Svaz měst a obcí ČR vyhlásil na závěr volebního období zastupitelstev obcí prestižní soutěž o nejlepšího starostu/primátora za funkční období 2018–2022. Vedle soutěže určené pro členy SMO ČR se uskuteční také soutěž o cenu veřejnosti, kam je možno posílat návrhy do 31. března 2022.
Odvětvová struktura výdajů obcí: Článek Věry Kameníčkové hodnotí, jak se liší váha vybraných hlavních výdajových oblastí obcí (bez Prahy) podle jejich velikosti. Porovnává se složení obcí podle počtu obyvatel a rozložení obyvatel mezi velikostní kategorie obcí. Hodnotí se hlavní výdajové položky obcí podle velikostních kategorií, v přepočtu na jednoho obyvatele a nakolik vývoj ovlivnilo období pandemie.
Informace z Ministerstva pro místní rozvoj: Některé aktuality z resortu místního rozvoje – uvádí se informace o pomoci postiženým jihomoravským obcím, které v červnu poničilo tornádo, dále se prezentuje podpora pro sociální oblast, příprava zákona o podpoře bydlení, postup při odkladu účinnosti stavebního zákona a příprava jeho novelizace, vyjmenovány jsou priority digitalizace veřejné správy.
OBEC účtuje: Ivana Schneiderová formou otázek a odpovědí reaguje na aktuální problémy v účtování obcí a vedle praktického návodu řešení konkrétních případů upozorňuje i na právní aspekty a legislativní nedostatky v příslušných předpisech, vždy však s konkrétním závěrem pro praxi obcí.
PO účtuje: Ing. Zdeněk Nejezchleb obdobným způsobem reaguje na účtování příspěvkových organizací. Formou odpovědí na dotazy osvětluje konkrétní příklady účtování.
Potenciál daně z nemovitých věcí: Odborníci z Centra daňových studií při Katedře obchodu a financí Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze se zaměřili na potenciál daně z nemovitých věcí a možnosti optimálního nastavení ze strany obcí. Na základě podrobných analýz vznikla komplexní studie a následně metodický materiál s informacemi pro obce. Podrobnosti uvádí Gabriela Kukalová.
Novela stavebního zákona: Nová vláda zahájila v souladu se svými předvolebními deklaracemi práce na změnách nového stavebního zákona. Ten byl schválen v létě loňského roku, ale z velké části dosud není účinný. Způsob přípravy změn však zatím vyvolává značné pochybnosti. Podrobněji problém popisuje Pavel Černý.
Benchmarking obcí: Benchmarking poskytuje zapojeným subjektům relevantní data o efektivitě vlastní organizace a umožňuje jim měřit výkonnost a kvalitu v předem definovaných oblastech a agendách. Výsledky pak mohou porovnávat s údaji jiných subjektů a inspirovat se k provedení změn. Jana Voldánová popisuje zkušenosti z benchmarkingu obcí s rozšířenou působností.
Odpovědi na dotazy: KVB advokátní kancelář nabízí představitelům měst a obcí informačně-poradenskou podporu. Odpovídá také na dotazy čtenářů – tentokrát např. o zápisu ze zasedání zastupitelstva, o přístupu k informacím, zvláštní odborné způsobilosti, neslučitelnosti funkcí a poplatku za komunální odpad.
Kdo je úředníkem: Mohlo by se zdát, že dělení zaměstnanců samosprávných celků na úředníky a běžné zaměstnance závisí na tom, jak jsou jejich pracovní pozice vedeny v organizačním řádu úřadu, ale není tomu tak. Leckdy i zaměstnanci, kteří nejsou vedeni jako úředníci, mohou naplňovat definiční znaky úředníka, a naopak zaměstnanci vedeni jako úředníci je naplňovat nemusí, uvádí Petr Malíšek.
Obec a odpovědnost za škodu: Obce při výkonu veřejné moci (svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti) odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. Právní aspekty této problematiky postupně prezentuje Jan Břeň ve svém seriálu článků.
Výzvy a rizika změn: Prezentované důsledky změn ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky, které provedla současná vládní koalice, jsou natolik protichůdné, že není možné určit, zdali jsou nebo nejsou ku prospěchu oboru, a co z nich v praxi vyplývá. Na možná rizika provedených změn z hlediska zájmů obcí a měst upozorňuje Petr Havel
Vyřizování žádosti o informace: V jedenáctém pokračování seriálu o vyřizování žádostí o informace vysvětlují Václav Těžký a Radka Hasil Edelmannová otázky, které souvisí s poskytováním osobních údajů a s jejich ochranou, tentokrát z oblasti autorského práva.
Úroveň poskytovaných služeb: S rozvojem informačních technologií rostou nároky na úroveň poskytovaných služeb. Územní orgány veřejné správy poskytují služby svým klientům prostřednictvím komunikace buď přímo nebo elektronicky. Řízení kvality poskytovaných služeb není nic jiného než umět si udělat inventuru služeb, jejich parametrů kvality a zlepšovat je, aby klientům přinášely vyšší přidanou hodnotu, píše Marti Lukáš.
Kotrmelce v pravidlech: Překotnost změn v pravidlech pro vedení spisové služby je v poslední době opravdu velká. Vše začalo zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Provedly se dvě změny prováděcích vyhlášek a chystá se novelizace zákona – hlavně se mění termíny očekávaných změn, popisuje Tomáš Lechner.