Rešerše časopisu Obec a finance 4/2021

Příprava rozpočtu obce: Návrh obecního rozpočtu je výsledkem práce více lidí a je třeba postupovat podle základních kroků rozpočtového kalendáře. V praxi se využívá buď centralizace přípravy rozpočtu nebo otevřenost rozpočtového procesu. Nastavení celého postupu a pravidel při sestavování rozpočtu může ovlivnit výsledný návrh a jeho vnímání veřejností, píše Lucie Sedmihradská.
Hospodaření krajů v roce pandemie: V minulém čísle autoři Miroslav Matej a Tomáš Sluka podrobně vyhodnotili hospodaření územních samospráv a zejména obcí v minulém roce. Tentokrát se zaměřili na hospodaření krajů, které oproti obcím maximálně využily svůj investiční potenciál a od roku 2013 realizovaly největší kapitálové výdaje z vlastních zdrojů.
Dopady koronakrize na finanční zdraví měst: Koronavirová epidemie měla své nezanedbatelné dopady na finanční zdraví měst s přenesenou působností. Tuto problematiku sledoval Jan Mareš, který dokladuje, že oproti roku 2018 došlo k nárůstu kategorií obcí s horší úrovní finančního zdraví. Model finančního zdraví je postaven na výpočtu dat za systému MONITOR Ministerstva financí.
Zrcadlo doby: Informace z obcí, měst a regionů v krátkých a stručných zprávách. Moravskoslezský kraj například vyhodnotil a ocenil obce za třídění odpadu, Olomoucký kraj řešil problematiku bezdomovectví, Pardubický kraj uspořádal Dopravní konferenci a Zlínský kraj spustil nový dotační program na podporu malých venkovských prodejen.
Setkání tajemníků: Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů během konference Internet ve státní správě a samosprávě uspořádalo diskuzi nad rozvojem veřejné správy a věnovalo se několika aktuálním otázkám – dopady nového stavebního zákona, příspěvek na výkon přenesené působnosti a dopadům na činnost a hospodaření měst a obcí.
Dny malých obcí: Po roce a půl se opět sešli starostky a starostové venkovských obcí na společném setkání s představiteli ministerstev, aby vyslechli aktuální novinky z jednotlivých resortů. Dostali informace z ministerstev pro místní rozvoj, životního prostředí, financí, vnitra a z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
ISSS 2021: Poměrně neobvyklý termín tradiční konference způsobený vlnou pandemie koronaviru prokázal, že téma rozvoje veřejné správy a využití moderních technologií je stále živé. Zúčastnili se představitelé EU, státu, ale především řadoví zástupci veřejné správy a odborníci z oblasti IT. Představeny byly nové trendy z této oblasti a došlo i k vyhlášení tradičních cen – Český zavináč a Zlatý erb.
Vlajková loď: Dlouholetým účastníkem a pravidelným partnerem konference ISSS je Kraj Vysočina, který patří při zavádění a využívání ICT mezi leadery, což se projevilo i na ISSS 2021. Kraj měl na konferenci svůj stánek a několikrát se prezentoval i v průběhu programu. Na konferenci představil projekt Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví.
Digitalizace veřejné správy: Jaké jsou hlavní cíle dalšího rozvoje digitální veřejné správy a které reálné kroky k jejich dosažení je třeba vykonat? To byla anketní otázka pro představitele hlavních politických směrů, kteří před volbami odpovídali na uvedené téma v anketě časopisu.
Úspory a dluh obcí: Úspory obcí rostou v posledních letech poměrně rychle, zatímco dluh obnovil minimální růst až v roce 2019. V roce 2020 převýšily úspory obcí jejich dluh o 100 miliard korun. Přitom vklady na bankovních účtech již delší dobu nezajišťují ani zachování kupní síly uložených peněz a přinášejí ztrátu, píše Věra Kameníčková.
Informace z Ministerstva pro místní rozvoj: Některé aktuality z resortu místního rozvoje – představeny jsou semináře o projektovém a finančním řízení projektů dotovaných z evropských fondů, informace o splnění pravidla n+3 u všech českých operačních programů a stanovisko k nárůstu cen stavebních materiálů.
Obec účtuje: Ivana Schneiderová formou otázek a odpovědí reaguje na aktuální problémy v účtování obcí a vedle praktického návodu řešení konkrétních případů upozorňuje i na právní aspekty a legislativní nedostatky v příslušných předpisech, vždy však s konkrétním závěrem pro praxi obcí.
PO účtuje: Ing. Zdeněk Nejezchleb obdobným způsobem reaguje na účtování příspěvkových organizací. Formou odpovědí na dotazy osvětluje konkrétní příklady účtování.
Kdo stojí v čele obce: Být starostou obce není jednoduché. Článek Věry Kameníčkové porovnává podíl starostů a starostek v čele obcí a měst v jednotlivých letech i podle velikostních skupin obcí. Rovněž toto kritérium porovnává podle jednotlivých krajů. Výsledky hospodaření obcí a měst se však při vedení obce mužem nebo ženou výrazně neliší.
Smírné řešení sporů v obcích: Veronika Portešová a Diana Lokajíčková uvádějí co to je mediace a jak může mediátor pomoci obcím při řešení sporů. Soud nařizuje první setkání s mediátorem v případech, kdy uzná za vhodné a účelné, aby strany sporu došly k společné dohodě. Vyplývá to z ustanovení občanského zákoníku nebo správního řádu.
Odpovědi na dotazy: KVB advokátní kancelář nabízí představitelům měst a obcí informačně-poradenskou podporu. Odpovídá také na dotazy čtenářů – tentokrát např. o stížnostech na usnesení zastupitelstva, zastupování starosty, o výběrovém řízení či o prodeji stavebních pozemků.
Nová povinnost žadatelů o dotaci: Obce a města poskytují dotace či návratné finanční výpomoci na základě zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Po novelizaci zákona je třeba od 1. června 2021 v žádosti o dotaci identifikovat skutečného majitele žádající právnické osoby. Úskalí spočívá v tom, že výpis z evidence by měl být poslán elektronicky, píše Robin Mlynář.
Obec a odpovědnost za škodu: Obce při výkonu veřejné moci (svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti) odpovídají za škodu, kterou způsobí vydáním nezákonného rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem. Právní aspekty této problematiky postupně prezentuje Jan Břeň ve svém seriálu článků.
Přímá volba starostů: Tři poznámky k otázce přímé volby starostů uvádí Petr Kolman. Především jde o právní problém. Bez úpravy právní působnosti a změny nastavení kompetencí je přímá volba nesmyslná. Vzhledem k argumentu boje s korupcí jde rovněž o nesmysl, kolektivní orgán se špatně korumpuje. A poslední výhrada je ekonomická – zvýší se tlak na veřejné finance.
Klientsky orientovaná veřejná správa: O pozitivním dojmu občana z jednání s veřejnou správou nerozhoduje pouze odbornost úředníka, ale i jeho schopnost s klientem komunikovat. Proto Ministerstvo vnitra připravilo řadu projektů zaměřených na školení pracovníků veřejné správy orientované na klientský přístup, referuje David Sláma.
Nové vyhlášky k poplatkům za odpady: Obce, které chtějí i v příštím roce 2022 vybírat poplatky od nepodnikajících osob, musí zavést poplatky za odpady dle nové právní úpravy, a to formou vydání obecně závazné vyhlášky, která musí nabýt účinnosti již 1. ledna 2022. Bez vydané vyhlášky by nemělo být možné jakoukoliv úhradu či poplatek nadále vybírat, píše Tomáš Auer.
Biomasa je téma i pro obce: Jedním z nejdůležitějších témat v současné době, a ještě větším tématem pro obce a města v budoucnosti, je odpadové hospodářství a náklady spojené s likvidací a produkcí odpadů všeho druhu. Například aplikací biomasy do půdy obce mimo jiné přispějí k stabilizaci vodních zdrojů, uvádí Petr Havel.
Vyřizování žádosti o informace: V devátém pokračování seriálu o vyřizování žádostí o informace vysvětlují Václav Těžký a Radka Hasil Edelmannová otázky, které souvisí s poskytováním osobních údajů a s jejich ochranou.
Elektronická identifikace: V místní veřejné správě se čím dál tím více setkáváme s možností „elektronické identifikace“ občanů. Města a obce se zatím spokojují s tradičními prostředky jako občanský průkaz, cestovní doklad a rodný list. Jak na elektronickou identifikaci, mandáty a dispoziční oprávnění v municipalitách, upozorňuje Martin Lukáš.
Atestace spisových služeb: Další elektronizace postupů orgánů veřejné moci je schválena do podoby zákona označovaného jako DEPO, který nabývá generální účinnosti 1. února 2022. Tento přináší mj. problém atestace spisových služeb, který ve svém článku popisuje Tomáš Lechner.